V předchozím článku jsem již psal, že americká hypoteční krize ovlivnila i Evropu. Rok 2009 si tak můžeme připomenout jako krizi v eurozóně a prvním "bankrotujícím" státem, který většinu z nás napadne, bylo Řecko.
Po americké krizi se i v Evropě zvýšila ceny ropy a následně prudce klesla. Reálný HDP poklesl také a vzrostly spotřebitelské ceny. Celková suma veřejného dluhu došla do fáze, kdy státy Evropy musely finačně zajistit bankovní instituce, aby nezbankrotovaly úplně. Dluhy ovlivnily v nějvětším měřítku právě Řecko, ale také Španělsko, Irsko, Itálii a Belgii. Tyto státy dodnes splácejí své závazky.
Krize v Řecku byla tedy asi prvním velkým milníkem náznaků krize v Evropě. Jeho platební neschopnost měla trvání od roku 2009 až do roku 2018! Podle odborníků je to především vina premiéra Kostatse Simitise z 90. let. Předražené veřejné zakázky, neefektivní fungování celé vlády, drahé olympijské hry, nepořádek a finanční nesrovnalosti ve státní správě... a mohli bychom pokračovat. Dodnes nejde přesně říci, co vše dovedlo tento přímořský stát na hranici bankrotu a dokonce k prodeji některých ostrovů soukromým vlastníkům.
Krize v Eurozóně v číslech:
- Dluhy států ve stovkách miliard euro
- Dluh 182% HDP Řecka
- Banky by bez podpory EU neměly z čeho vyplácet